Jezdíte s benzínovým motorem TSI, TFSI nebo GDI a máte pocit, že ztrácí tah, škube při nízkých otáčkách nebo víc žere? Velmi častým viníkem je karbon na sacích ventilech. U motorů s přímým vstřikem paliva jde o typickou „nemoc“, která se objevuje často už mezi 60 a 100 tisíci kilometry a s přibývajícím nájezdem se zhoršuje.
V tomto článku si vysvětlíme, proč karbon na sacích ventilech vzniká, jak ho poznáte, které motory jsou nejvíc ohrožené a hlavně jak se ho zbavit a jak mu předcházet.
Proč se karbon na sacích ventilech tvoří právě u přímého vstřiku
U starších motorů s nepřímým vstřikem stříkalo palivo do sacího potrubí a cestou k válci omývalo sací ventily. Benzin se chová jako rozpouštědlo, takže se ventily průběžně čistily samy a karbon se na nich prakticky nedržel.
Motory s přímým vstřikem (TSI, TFSI, GDI, HPI) ale vstřikují palivo pod vysokým tlakem až přímo do spalovacího prostoru. Na sací ventily se tak žádné palivo nedostane a chybí ten samočisticí efekt. Zato se na ně z druhé strany usazují olejové výpary z odvětrání klikové skříně (systém PCV) a zplodiny vracené EGR ventilem. Na horkém ventilu se tato směs postupně zapéká a vytváří tvrdou, houbovitou vrstvu karbonu, která zužuje průřez sacího kanálu a brání plynulému proudění vzduchu.
Které motory jsou nejvíc ohrožené
Problém se týká prakticky všech přeplňovaných benzínů s přímým vstřikem. Nejčastěji ho řešíme u:
- koncernových motorů VW, Škoda, Audi a SEAT (1.4 TSI, 1.8 a 2.0 TFSI),
- motorů BMW s přímým vstřikem,
- motorů Ford EcoBoost,
- a řady dalších moderních benzínů s technologií GDI.
Pokud auto jezdí převážně po městě a na krátké vzdálenosti, usazeniny narůstají výrazně rychleji.
Jak poznáte zanesené sací ventily
Typické příznaky karbonu na sacích ventilech jsou:
- ztráta výkonu a „gumový“ plynový pedál, hlavně do 2 500 otáček,
- trhání a záškuby při rozjezdu nebo studeném startu,
- nepravidelný volnoběh a občasné zhasnutí,
- vyšší spotřeba paliva,
- zhoršený start za studena,
- chybové kódy vynechávání zapalování (misfire) na jednom či více válcích,
- rozsvícená kontrolka motoru (Check Engine).
Míru zanesení nejspolehlivěji potvrdí endoskop (borescope) zavedený do sacího kanálu po odpojení potrubí. Na obrazovce pak přesně vidíte, kolik karbonu na ventilech reálně je a zda stačí dekarbonizace, nebo je nutné mechanické čištění.
Co usazování karbonu zhoršuje
Rychlost, jakou se ventily zanáší, ovlivňuje hlavně styl jízdy a údržba:
- převaha krátkých městských jízd a časté studené starty,
- nekvalitní nebo příliš dlouho měněný olej (olejové výpary jsou hlavní zdroj usazenin),
- nefunkční nebo zanesený EGR ventil a odvětrání motoru,
- nižší kvalita paliva.
Jak karbon na sacích ventilech odstranit
Možnosti jsou v zásadě tři a liší se účinností i cenou:
1. Vodíková dekarbonizace
Do sání motoru se přivádí vodík, který při spalování pomáhá rozrušit měkčí karbonové usazeniny. Je rychlá (obvykle do hodiny), probíhá bez demontáže a je ideální jako pravidelná prevence i jako první krok u lehčího a středního zanesení.
2. Mechanické čištění (walnut blasting)
Tryskání sacích ventilů drcenými ořechovými skořápkami po demontáži sacího potrubí. Jde o nejúčinnější metodu na silně zapečený karbon, je ale pracnější a dražší.
3. Aditiva do paliva
Pomohou udržet čistotu vstřikování a spalovacího prostoru, na už zapečené sací ventily u přímého vstřiku ale spolehlivě nedosáhnou – palivo se k nim totiž vůbec nedostane.
Jak často a kolik to stojí
U lehčího a středního zanesení má smysl začít vodíkovou dekarbonizací a pak ji pravidelně opakovat (orientačně jednou ročně nebo po určitém nájezdu). U extrémně zanesených ventilů bývá nutné jednorázové mechanické tryskání a poté už stačí udržovat čistotu dekarbonizací. Přesnou cenu vždy odvíjíme od typu motoru a stavu zanesení.
Jak zanášení ventilů předcházet
- dodržujte kratší servisní interval oleje a používejte kvalitní olej se správnou specifikací,
- nejezděte výhradně krátké trasy – občas motor pořádně profoukněte na dálnici,
- udržujte funkční EGR ventil a odvětrání motoru,
- zařaďte pravidelnou dekarbonizaci jako prevenci.
Časté dotazy
Poznám zanesené ventily bez demontáže? Podle příznaků můžete mít podezření, jistotu ale dá až endoskop v sacím kanálu.
Vyřeší karbon na ventilech aditiva? U přímého vstřiku ne – palivo se k sacím ventilům nedostane. Aditiva jsou spíš prevence pro vstřikování.
Je dekarbonizace bezpečná? Ano, vodíková dekarbonizace probíhá bez demontáže a motoru neškodí.
Související články
- Klepání motoru – benzín, za studena, při akceleraci
- Proč krátké městské jízdy ničí motor (karbon, DPF, EGR)
Chcete mít motor čistý a bez usazenin? Objednejte se na dekarbonizaci a zajistěte si nižší spotřebu, lepší výkon a klidnější STK.