Proč je studený a krátký provoz pro motor zátěž
Spalovací motor je navržený tak, aby pracoval zahřátý na provozní teplotu. Než se ale olej, chladicí kapalina a celý výfukový systém dostanou na ideální hodnoty, uplyne podle podmínek klidně deset i patnáct minut jízdy. Pokud vaše typická trasa měří jen pár kilometrů, motor tento stav prakticky nikdy nedosáhne.
Studený motor spaluje palivo méně dokonale. Vzniká přitom více nespálených zbytků a sazí, které se postupně usazují na ventilech, ve sání, v turbu i ve výfukovém traktu. A právě tady začíná řetězec problémů, kvůli kterým krátké jízdy škodí motoru dlouhodobě a často skrytě.
Co se v motoru během krátkých jízd děje
Usazování karbonu
Při nízkých teplotách a častém popojíždění se uhlíkaté úsady tvoří rychleji, než se stihnou „vypálit“. Karbon se hromadí na sacích ventilech, vstřikovačích a ve spalovacím prostoru. Důsledkem bývá horší chod motoru, vyšší spotřeba a postupná ztráta výkonu.
DPF filtr se nestihne vyčistit
Naftové motory mají filtr pevných částic (DPF), který se sám čistí během takzvané regenerace. Ta ale potřebuje vyšší teplotu výfukových plynů a delší souvislou jízdu. Na krátkých městských trasách se regenerace často vůbec nespustí, nebo se nedokončí, a filtr se postupně zanáší. Jak celý proces probíhá a kdy ho podpořit, jsme rozebrali v článku o tom, jak probíhá regenerace DPF a kdy ji spustit.
EGR ventil se zanáší sazemi
Ventil EGR vrací část výfukových plynů zpět do sání. V kombinaci s nízkými teplotami a velkým množstvím sazí se ale jeho mechanika ráda zalepí. Zanesený EGR se projevuje trhaným chodem, kontrolkou motoru a vyšší spotřebou. Jak ho udržovat, popisujeme v textu o údržbě EGR ventilu a čištění EGR.
Ředění oleje a slabší baterie
U studeného motoru se část paliva nestihne spálit a dostává se do olejové náplně, kterou ředí a zhoršuje její mazací vlastnosti. Krátké jízdy navíc nedají alternátoru dost času na to, aby plně dobil baterii spotřebovanou startováním. Výsledkem bývá rychlejší opotřebení a v zimě nepříjemné ranní startování.
Koho se to týká nejvíc
Riziko roste především u řidičů, kteří auto používají hlavně na:
- každodenní dojíždění po městě na pár kilometrů,
- krátké pojížďky s dlouhým stáním v koloně,
- provoz, kde se motor sotva zahřeje a hned se vypíná.
Nejcitlivější jsou na tento režim moderní naftové motory s DPF a EGR. Nejsou ale jediné — i benzinové motory s přímým vstřikem trpí karbonem na ventilech. Pokud poznáváte svůj styl jízdy, je dobré vědět, jaké jsou varovné signály a co s nimi.
Co s tím můžete dělat
Dobrá zpráva je, že většinu následků lze zmírnit a part z nich i zvrátit. Pomáhá:
- Občasná delší jízda — alespoň jednou týdně 20 až 30 minut souvislé jízdy vyšší rychlostí, ideálně po dálnici nebo silnici první třídy. Motor se prohřeje, olej odpaří přebytečné palivo a DPF dostane šanci na regeneraci.
- Pravidelná údržba — dodržujte intervaly výměny oleje a používejte kvalitní palivo. Pokud jezdíte převážně krátké trasy, zvažte zkrácení servisních intervalů.
- Klidnější a chytřejší jízda — plynulost šetří palivo i motor. Praktické rady najdete v článku o ekonomické jízdě ve městě a snižování spotřeby.
- Hlídání příznaků zanesení — pokud auto ztrácí výkon, kouří nebo svítí kontrolka, neodkládejte řešení. Začněte tím, že si přečtete, jak poznat ucpaný DPF filtr a co s tím dělat.
Kdy pomůže dekarbonizace
Pokud už motor pár let jezdí převážně po městě, karbon se v něm s velkou pravděpodobností nahromadil. V takovém případě samotná delší vyjížďka nestačí — usazeniny je potřeba odstranit. Jednou z šetrných metod je dekarbonizace vodíkem, při které se rozpouštějí uhlíkaté úsady přímo za chodu motoru. Jak přesně probíhá a proč funguje, vysvětlujeme v článku o dekarbonizaci motoru vodíkem.
Buďme upřímní: dekarbonizace není zázrak, který opraví mechanicky poškozený díl. Je to ale účinný způsob, jak motoru po letech krátkých jízd ulevit, zlepšit jeho chod a oddálit nákladné opravy. Pokud se v tomto článku poznáváte, stojí za to ji zvážit dřív, než se drobné úsady změní v drahý problém.